"Některé otázky je lepší ponechat nezodpovězené," míní Petr Potůček, akademický senátor a pedel fakulty.

V rámci vzájemného poznávání studentů a vyučujících dnes přinášíme rozhovor s Petrem Potůček, studentským akademickým senátorem a pedelem fakulty, jenž se nachází v závěru svého studia na naší fakultě. Není příliš studentů, kteří by ho neznali alespoň z doslechu, ať už v kontextu jeho aktivit na ročníkových skupinách či v souvislosti s jeho snahou (nejen) studijní pomoci ostatním. V rozhovoru se dozvíte, co by vzkázal budoucím studentským senátorům, ale i kolik (ne)vypil kávy během zkouškového. Chtěli byste nasbírat zkušenosti v zahraničí, ale na Erasmus se necítíte? Petr v rozhovoru přiblíží nejenom průběh letních škol, ale zároveň se přesuneme i do Karolina, kde vás provede obyčejným dnem pedela.

Jaký předmět byl pro Tebe při Tvém studiu nejtěžším a který naopak nejlehčím?

Pokud bych za rozhodné považoval mé studijní výsledky, nejsložitější na zvládnutí pro mě musela být klauzurní práce z Trestního práva, jinak si nedovedu vysvětlit, proč se na mě ve studijním informačním systému u ní mračí hned několik N. Vzpomenu-li však na večery naplněné ústavním zřízením Francie v prvním ročníku, za nejtěžší pro mě považuji rozhodně Obecky, neboť jsem tehdy nenacházel příliš motivace ve studiu obecných právních dějin v takovém rozsahu.

Nejjednodušším pro mě byl volitelný předmět, který jsem navštěvoval na jiné fakultě, jenž se měl konat pouze třikrát za semestr. První setkání trvalo třicet minut, druhé se nekonalo a na třetím jsme společně sumarizovali, co jsme se naučili. Zakončen byl písemným testem a odměněn hned osmi kredity.

Jsi zastáncem průběžného učení nebo nárazových sezeních o zkouškovém?

Jako téměř každý vysokoškolský student jsem bez výjimky zastáncem průběžného učení. Naneštěstí mne, stejně jako mnoho ostatních, tohle přesvědčení opouští přibližně dva až tři týdny po začátku nového semestru. Znovu ho vždy aktivně nacházím měsíc před začátkem zkouškového, což má za následek nezdravě vysokou spotřebu kávy a mnoho dlouhých večerů.

Za ideální nicméně opravdu považuji průběžné studium doplněné zintenzivněním během zkouškového; při učení se na veřejnoprávní státnici se mi kupříkladu osvědčilo těsně před zkouškou shlédnout opakovaně předstátnicové přednášky dostupné na Youtube, neboť ačkoli jsem se jich účastnil osobně, není nad to slyšet vysvětlení vyučujícího před samotným zkoušením znovu.

Jaký maximální počet káv si vypil za den během zkouškového?

Již při postupové zkoušce z Ústavního práva, při níž se mě zkoušející snažil zachránit a vyvést mne z mého tvrzení, že ČR je rozdělena na 21 krajů, otázkou, zda jsem si tím opravdu jist (na mé sebevědomé „ano“ vzpomínám doteď), jsem se naučil, že některé otázky je lepší ponechat nezodpovězené. Bylo jich ale méně, nežli je v ČR krajů, to bezpochyby.

Jak probíhá den pedela?

Před samotnou slavnostní událostí, mezi níž v mém případě patří především imatrikulace a promoce, musím nejprve zamířit do společné šatny v prostorách historické budovy Karolina, kde mám možnost se pozdravit s vědeckými pracovníky, univerzitním pedelem, děkanem a rektorem, případně proděkany a prorektory. Následně je načase se převléknout, navléknou bílé rukavice a z trezoru vytáhnout žezlo, na něž je studenty či absolventy přísaháno. Většinou se během jednoho dne konají tři promoce po sobě, proto po skončení jedné má pedel přibližně necelou hodinu volného času, než se bude celý proces opakovat. Je vždy radost sledovat šťastné a hrdé tváře rodinných příslušníky absolventů, případně nervózní a stejně hrdé tváře studentů při imatrikulaci. 

Doporučil bys studentům fakulty návštěvu letních škol, když např. nemohou vycestovat na delší období za hranice v rámci Erasmu? 

Během letošního roku jsem se zúčastnil hned tří letních škol, které jsou organizovány jednotlivými pobočkami ELSA. Doporučuji je všem, kteří mají zájem o procvičení anglického jazyka, nalezení nových přátel z celého světa (na jedné škole byli lidé z přibližně 15 zemí) a prohloubení znalostí v daném oboru práva.

Celá zkušenost se odvíjí od toho, do jaké země, resp. na jakou fakultu budete směřovat. Nelze porovnávat (velmi rozvolněný) jižanský přístup k životu, a tedy i k akademickému programu, v Portu, se severskou precizností, kterou jsem zažil na fakultě práva v Kodani, či s technologickým pokrokem a novým pohledem na právo, jak mi byl nastíněn v estonském Tallinnu.

Letní či zimní školy jsou krátkodobou zkušeností (7-14 dní dle země), kterou nelze srovnávat s dlouhodobým pobytem v zahraničí, proto bych v prvé řadě doporučil využít zahraničních příležitostí v rámci Erasmu+ či mezifakultních dohod, a to i v nižších ročnících. Krátkodobé výjezdy však mohou sloužit jako skvělý doplněk prázdnin, neboť nabídka zemí je široká a vybere si opravdu každý.

Nedávno proběhly volby do fakultního senátu, co bys vzkázal novým studentským senátorkám a senátorům?

Především nechť se zaměří na pokračování vize moderní fakulty, jež nabízí inspirativní akademické prostředí pro všechny, kteří s ní spojí část svého života – ať už je to jen pár let vysokoškolského studia či desítky let akademického bádání a vzdělávání druhých. V minulých měsících jsem byl přítomen na více debatách na půdě senátu, na nichž se ukázalo, alespoň z mého pohledu, více či méně vyhraněné rozdělení, chtělo by se říci na část studentskou a část vyučujících, což považuji za rozdělení mnohdy nešťastné a zbytečné.

Věřím, že studentská pokora a vzájemný respekt jde ruku v ruce se společným cílem nás všech. Přeji proto budoucímu senátu, nechť svojí činností předchází podobnému dělení, neboť jakkoli jsou debaty ostré a slova silná, motivace za nimi je často stejná pro všechny řečníky: zájem o co nejlepší budoucnost fakulty. 
 

Nella Šimkovská a Eliška Vetýšková