O inovacích ve výuce správního práva a o dalším směrování katedry s prof. Handrlicou

Jakub Handrlica je profesorem, působícím na katedře správního práva naší právnické fakulty. Předmětem jeho odborného zájmu jsou v současnosti zejména implikace nových technologií na veřejné právo, transnacionální správní právo a právní futurologie. Pod hlavičkou Grantové agentury České republiky řešil v minulosti v této oblasti několik grantů. Současně působí jako hostující profesor na European Law & Governance School v Athénách. 1. dubna 2023 uplynul rok od okamžiku, co byl děkanem jmenován do funkce vědoucího katedry. U této příležitosti si s ním o inovacích ve výuce a o dalším směrování katedry popovídal BcA. Pavel Nesit.

Pane profesore, máte za sebou první rok ve funkci vedoucího katedry. Zcela na úvod bych se Vás rád zeptal, co Vás na podzim 2021 vedlo k tomu přihlásit se do výběrového řízení na pozici vedoucího katedry?

Zcela na úvod bych Vám rád poděkoval nejenom za tento dotaz, ale i za možnost informovat širší fakultní veřejnost o inovacích ve vzdělávací a vědecké činnosti naší katedry. Na katedře působím od r. 2006, kdy jsem na ní nastoupil jako interní doktorand. Po obhajobě mé dizertační práce na téma „Nezávislé správní orgány“ v r. 2009 jsem na ní působil jako odborný asistent a po habilitaci v r. 2017 jako docent. V prosinci 2021 jsem byl jmenován profesorem pro náš obor, co je nejenom velká čest, ale také závazek tento obor dále rozvíjet tak, aby obstál nejenom v tuzemské, ale i v mezinárodní konkurenci. V souvislosti s mým jmenovacím řízením mě řada nejenom mladších, ale i starších kolegů oslovila s tím, abych předložil vlastní program rozvoje naší katedry směrem k pracovišti, které bude nejenom mezinárodně konkurenceschopné, ale které bude současně poskytovat kvalitní a moderní výuku. Protože jsem cítil podporu kolegů, kterých si pro jejich odborné a lidské kvality vážím, do výběrového řízení jsem se přihlásil a byl jsem v něm úspěšný.

V programu rozvoje katedry, se kterým jste se ucházel o funkci jejího vedoucího, jste nastínil řadu inovací, co se týče formy zkoušek. Můžete vysvětlit, jaké byly motivy pro tyto navrhované změny a co se Vám během uplynulého roku podařilo realizovat?

Inovace se týkají zejména silnějšího akcentu na písemné zkoušení a na různé jeho formy. Při průběžných formách kontroly studia bych rád uplatnil celou škálu různých forem, od esejí, přes krátká právní stanoviska ke konkrétnímu problému až k otázkám typu „single best answer“. Tento nový koncept je založen na tom, že každý semestr výuky je zakončen kontrolou, která ověřuje znalosti nabyté během tohoto konkrétního semestru. Předměty Správní právo I a II jsou zakončeny klasifikovanými zápočty, u kterých je kladem důraz na docházku a průběžnou práci během semestru. Tato by měla spočívat v psaní esejů na vybraná témata, koncipování krátkých stanovisek ke konkrétním problémům atd. Klasifikace je nastavena tak, aby byla většina práce studenty odvedena již během samotného semestru a aby se jim úkoly nekumulovaly ve zkouškovém období. Předmět Správní právo III je nově – od letního semestru 2023 – zakončen písemnou zkouškou. Podobně jako klasifikované zápočty, i písemná zkouška ověřuje jenom znalosti nabyté ve výuce v tomto semestru; konkrétně v oblasti správního soudnictví, kterou považujeme za klíčovou.

Důvody pro nahrazení dříve realizované ústní zkoušky za zkoušku písemnou jsou v zásadě tři a rád bych je stručně objasnil. Za prvé, zavedení písemné zkoušky má za cíl zavést formu examinace, která je přezkoumatelná, tedy je férová a spravedlivá. Za druhé, písemná zkouška si dává za cíl vytvořit prostředí, které je rovné vůči všem zkoušeným, přihlášeným na stejné termín. To byl velký deficit naší katedry, kdy měli studenti, přihlášení na identický termín, ale zkoušení různými zkoušejícími, mnohokrát zcela oprávněně pocit, že absolvovali úplně odlišnou zkoušku. Tato výhrada se opakovaně objevovala ve studentských anketách a při modernizaci výuky jsme jí chtěli reflektovat. A nakonec je zde třetí důvod, proč jsem se rozhodl nahradit ústní zkoušku zkouškou písemnou. Akademický senát naší fakulty podpořil děkanův projekt písemných státnic a já mám za to, že student musí být na úspěšné absolvování této nové formy připravován průběžně již během studia. Osobně jsem přesvědčen o tom, že písemná forma zkoušky je transparentnější a spravedlivější. Je to také forma zkoušení, která je favorizována na zahraničních univerzitách, které považujeme za naše vzory. Proto jsem také umožnil „opt-in“ do písemné zkoušky i pro studenty „staré“ akreditace. Tento „opt-in“ doposud využilo několik desítek studentů „staré akreditace“, mnoho z nich právě s odůvodněním, že preferují písemnou zkoušku kvůli její vyšší transparentnosti a přezkoumatelnosti a že chtějí své studium zakončit novou formou státní závěrečné zkoušky.

Do budoucna nás ještě čeká i inovace zakončení předmětu Správní právo IV. Ten již nebude zakončen klauzurní prací (ta bude nově součástí nově zavedené písemné zkoušky), ale kolokviem, které by mělo být založeno na kolektivní práci týmu při řešení určitého zadání. I k této inovaci nás inspirovaly příklady dobré praxe ze zahraničí.

S inovacemi ve výuce souvisí i otázka studijních materiálů. Chystáte i zde nějaké novinky?

Musím přiznat, že studijní literatura je věcí, kterou se v posledních měsících na katedře velice intenzivně zabýváme. Předepsaná učebnice, jejíž hlavním autorem byl již zesnulý profesor Dušan Hendrych, byla v době svého prvního vydání zajisté přelomovým dílem, které se snažilo po desetiletích komunistického režimu navázat na prvorepublikovou tradici. Nelze ovšem nevidět, že během dalších devíti vydání se toto dílo ztratilo charakter vysokoškolské učebnice, a stalo se vlastně vědeckým dílem. Hendrychova učebnice je dnes beze sporu přínosná pro soudce, akademiky, nebo studenty doktorského studia. Pro studenta druhého ročníku ovšem může být jenom obtížně přístupná svojí strukturou, komplikovaným jazykem, relativně náročným výkladem a obsáhlým poznámkovým aparátem. I svojí celkovou obsahovou strukturou Hendrychova učebnice již zastarala. Byla totiž psána v době před vstupem do Evropské unie a po tom, co se naše republika stala součástí EU již celková koncepce učebnice neproběhla potřebnými změnami.

Jako vyučující jsme si všech nastíněných deficitů vědomi a máme za to, že pražská právnická fakulta má studentům poskytnout moderní učebnici oboru, která je provede výukou správního práva. Kolektiv autorů, složený jak ze starších pedagogů, ale také z mladší generace akademiků, proto plánuje vydání úplně nové učebnice s titulem „Kurs správního práva“. Tato nová učebnice by měla vyjít v nakladatelství C. H. Beck v letním semestru 2024.

Dalším projektem, na kterém pracujeme, je elektronická sbírka příkladů (Praktikum ke studiu správního práva). Jak je známo, na rozdíl například od katedry trestního práva, naše katedra žádnou sbírkou příkladů nedisponovala, co bylo považováno za velký deficit. To chceme napravit. Současně ovšem musíme reflektovat změny, ke kterým v současnost na fakultě dochází. Praktikum  proto nebude zaměřeno na klasické klauzurní práce, ale na nové písemné státní zkoušky, které v blízké budoucnosti klauzurní práce nahradí. I tato sbírka by měla být k dispozici v r. 2024.

Co považujete za největší úspěch, kterého se katedře podařilo za uplynulý rok dosáhnout?

Tým naší katedry byl úspěšný v celouniverzitní soutěži v rámci platformy 4 EU+ s minigrantem, který v současnosti řeší společně se třemi zahraničními partnery – těmi je Digital Law Centre v Ženevě, Legal/Tech Law Centre v Kodani a Dipartimento di Diritto Pubblico Italiano e Sovranazionale v Miláně. Myslím, že se jedná o dobrý krok směrem k internacionalizaci naší katedry a také směrem ke kvalitním publikacím v mezinárodně uznávaných akademických žurnálech. Velkým deficitem naší katedry byla v minulosti právě absence zapojení do mezinárodních projektů a nedostatek článků v těch periodikách, které jsou indexovány v kvalitních databázích. Rádo se to odůvodňovalo tím, že náš obor je ryze národní, nikoho v cizině nezajímá a podobně. Ovšem to není pojetí správního práva, které by patřilo do třetí dekády 21. století. Právě spolupráce s našimi partnery v zahraničí nám dobře ukazuje, že ryze vnitrostátní pojetí správního práva je v moderní akademii již zcela překonáno. Mladí akademici a doktorandi v zahraničí již nemají problém psát o aktuálních problémech našeho oboru v anglickém jazyce, zapojovat se do mezinárodních projektů a grantů. Věřím, že náš projekt o regulačních pískovištích bude prvním krokem k tomu, abychom mezeru mezi námi a západoevropskými pracovišti začali zmenšovat. Výzvu představuje řada dalších aktuálních témat – digitalizace veřejné správy, automatizace správních procesů a zavádění umělé inteligence.

S výše uvedeným  souvisí i nutnost postupné personální obměny katedry a příchod mladých nadaných kolegyň a kolegů. Jsem rád, že naše katedra má od tohoto akademického roku dva nové doktorandy – Liilju Serhiichuk a Honzu Nešpora, kteří píšou své dizertační práce v anglickém jazyce. Také mi udělalo radost, že dva naši další doktorandi – Gabriela Prokopová a Vladimír Sharp – úspěšně obhájili své dizertační práce a zůstávají s námi jako odborní asistenti. Oba mají zajímavé zkušenosti ze zahraničí, velice slibnou publikační činnost a současně jsou oblíbenými pedagogy.

Jaké výzvy před katedrou správního práva stojí a jaké jsou Vaše plány do nejbližšího období?

Co se týče plánů do nejbližšího akademického roku, tj. akademického roku 2023/24, rádi bychom studentům nabídli nový výběrový předmět v podobě moot courtu ze správního práva, který by vyučovali Gabriela Prokopová, Dan Burda a Luisa Blahová. Já sám bych rád studentům, které tato témata zajímají, nabídl nový vědecký seminář na téma Veřejné právo a disruptivní technologie. V letním semestru 2024 bude naše katedra nabízet i nový volitelný předmět Právo v kultuře I – Muzea a galerie, jehož výuka bude zčásti probíhat ve výukových prostorách národní galerie. Záměrem tohoto předmětu je propojit (správní) právo a umění a oslovit ty studentky a studenty, kteří mají o umění zájem. V akademickém roce 2024/25 bychom rádi zavedli zcela nový výběrový předmět na téma e-Governmentu, který bychom vyučovali ve spolupráci s nově založeným Centrem práva, technologií a digitalizace. Plánujeme, že tento předmět by se mohl v budoucnosti rozvinout do samostatného programu LL.M., který by naše fakulta nabízela zájemcům z praxe. .

Co se týče výzev, které před katedrou stojí, tou největší je  generační obměna, získání nových kvalitních doktorandů a doktorandek a případně také post-doktorandů ze zahraničí. V relaci k personálnímu zabezpečení katedry vnímám velice pozitivně nadcházející přijetí nového kariérního řádu, který stanoví jasná a transparentní pravidla nejenom pro kariérní růst a spravedlivé odměňování, ale také pro tzv. pozdní fázi kariéry. Výzvou pro naše pracoviště je v současnosti habilitace mladších kolegů a kolegyň. V tomto jsem ale hodně optimistický. Řadě mladších kolegyň a kolegů již není cizí mezinárodní spolupráce a rádi se zapojují do různých grantových projektů. Nemám pochybnosti o tom, že pokud se pro habilitaci rozhodnou, tak budou i při stále se zvyšujících nárocích úspěšní.

Autor rozhovoru: 

BcA. Pavel Nesit, redaktor oddělení komunikace a vnějších vztahů