Z fakultního dění: Komise pro otázky studia jednala o přednáškách

Komise pro otázky studia se na svém zasedání 26. března 2024 věnovala tématu přednášek a jejich roli v kurikulu Právnické fakulty UK. Podnět k tomu zabývat se tímto tématem opakovaně vznášeli členové této komise v souvislosti s jinými probíranými tématy, a proto bylo toto setkání věnováno výhradně diskuzi o přednáškách. Protože se jedná o téma, které se dotýká většiny akademické obce, přinášíme stručné shrnutí bodů, které v diskuzi zazněly.

Komise pro otázky studia, ve které mají zastoupení studenti, vedení fakulty i každá katedra, se jednoznačně shodla na tom, že jako forma výuky mají být přednášky zachovány. Přítomní ovšem souhlasili s tím, že je dobré debatovat o tom, jakou mají mít podobu a jaký má být jejich vztah k dalším formám výuky, a to jak v současné akreditaci, tak akreditaci od akademického roku 2029/2030. 

Mezi hlavní důvody, proč o podobě přednášek přemýšlet a diskutovat, patří:

1.    skutečnost, že zejména od 3. ročníku dál studenti na přednášky chodí výrazně méně často;

2.    oproti situaci před covidem-19, kdy vedle přednášky typicky existovala jen učebnice, dnes mají studenti často k dispozici mnoho materiálů elektronicky v Moodlu a zejména pak nějakou formu záznamu přednášky (typicky na fakultním kanálu YouTube), což dále snižuje motivaci některých na přednášky fyzicky dorazit; řadu dalších materiálů lze pak také dohledat na internetu;

3.    narůstá studijní zátěž úměrně s tím, jak v souladu se záměrem stávající akreditace magisterského studijního programu stále víc vyučujících vyžaduje průběžnou přípravu na výuku, domácí úkoly, průběžné zápočty atd. 
Panovala jednoznačná shoda na tom, že má zůstat pro studenty přístupný materiál, ze kterého se mohou připravovat i ti, kteří se takříkajíc „učí ušima“, tedy potřebují něco poslouchat. Panovala i shoda na tom ponechat přednášky jako nabídku ve vějíři možností pro studenty, jak se připravit na zkoušku. 

V rámci diskuze byly zmíněny nápady na proměnu formy a účelu přednášek: že by bylo možné je zkrátit na pětačtyřicet minut (a tím nutně koncentrovat), že by bylo možné otočit pořadí přednášek a seminářů tak, aby přednáška byla spíše shrnující poté, co proběhnou semináře. Případně že by bylo možné rozdělit přednášku na úvodní 45minutovou část, která má sloužit jako uvedení do problematiky, a potom stejně dlouhou závěrečnou část, která by následovala po seminářích a uzavírala to, co studenti zažili na seminářích, pomohla jim utřídit získanou zkušenost a pochopit kontext celého tématu.

V diskuzi opakovaně zaznívaly otázky směrem ke studentům: jak vnímají přednášky oni, proč na ně chodí či nechodí, co od nich očekávají. Odkud čerpají informace k zápočtům a zkouškám a odkud by je v ideálním případě čerpat chtěli? Studentští zástupci souhlasili s tím, že udělají mezi studenty rozsáhlejší průzkum, aby se další diskuze mohla opírat o tato zjištění. Na vedení fakulty mířily prosby o zjištění, jak k tématu přednášek přistupují v zahraničí a zda přemýšlí – zejména v důsledku jejich nahrávání – o nějaké proměně jejich podoby.

Cílem diskuze nebylo dospět k nějakému rozhodnutí, ale vytvořit prostor pro společné sdílení pohledů a zkušeností mezi studenty, vyučujícími a vedením fakulty o tom, jak kdo přednášky a jejich roli ve studiu vnímá a jak se fakultě daří ji naplňovat. Jednání komise zřetelně ukázalo, že panuje základní shoda stran toho, že by přednášky měly zůstat součástí studia. Komise pro otázky studia se k diskuzi o přednáškách v budoucnu vrátí a bude, i na základě inspirace ze zahraničí a lepšího zmapování toho, jak přednášky a jejich přínosnost vnímají studenti, dále diskutovat o tom, jakou přesně mají mít podobu, tj. jestli se nějak má odlišovat od té současné, a to zejména s ohledem na novou akreditaci, která by měla platit od roku 2029.

dr. Michal Urban