Projekt dr. Miroslava Sedláčka podpořen GA ČR! Téma zní „Digitální řešení civilních sporů a garance práva na spravedlivý proces”.

Projekt dr. Miroslava Sedláčeka z katedry občanského práva je podpořen grantem GA ČR. Cílem jeho projektu je zaměřit se na řešení civilních sporů prostřednictvím digitálních technologií a umělé inteligence (AI) za současné garance práva na spravedlivý proces, zejména pokud jde o zahájení řízení, jeho vedení a průběh včetně rozhodování. Současný systém totiž v mnoha ohledech nedokáže zajistit efektivní a odpovídající soudní ochranu práv. A právě vhodně nastavené využití dostupných technologií v civilním soudním řízení by tento stav mohlo zlepšit. 

Vážený pane doktore, v loňském roce jste získal podporu Vašeho projektu od GAČR. Název projektu je „Digitální řešení civilních sporů a garance práva na spravedlivý proces”. Jaký je cíl Vašeho projektu?  

Cílem projektu, jak již jeho název napovídá, je zaměřit se na řešení civilních sporů prostřednictvím digitálních technologií a umělé inteligence (AI) za současné garance práva na spravedlivý proces, zejména pokud jde o zahájení řízení, jeho vedení a průběh včetně rozhodování. Současný systém totiž v mnoha ohledech nedokáže zajistit efektivní a odpovídající soudní ochranu práv. A právě vhodně nastavené využití dostupných technologií v civilním soudním řízení by tento stav mohlo zlepšit. 

Váš projekt je podpořen od 1. 1. letošního roku. Jak vypadají začátky práce na takovém náročném úkolu?  

Předně se v rámci řešitelského týmu pravidelně setkáváme a věcně rozebíráme dílčí aspekty projektového zadání. Nyní se třeba konkrétně věnujeme problematice zahájení sporného řízení za využití nových technologií, např. intuitivním formulářům procesního podání či vedení eSpisu a otázce jeho podoby. Provádíme rešerše zdrojových materiálů, diskutujeme naše názory s dalšími kolegy a kolegyněmi z akademického prostředí či jinými odborníky z právní praxe, přičemž se od počátku zaměřujeme i na psaní jednotlivých publikačních výstupů. Administrativně se nám prozatím výborně spolupracuje s oddělením pro vědu, výzkum a edici naší fakulty, kterému za to patří poděkování. 

Zvláště mě zaujalo, že se v projektu chcete věnovat využití umělé inteligence a fungování digitálního řešení sporů v krajních případech. Jedná se o již běžný jev, že je umělá inteligence používána jako „soudce”? Slyšel jsem, že v USA je něco takového na denním pořádku. Jaké jsou výhody a nevýhody zapojení umělé inteligence do práva? A je na to právní praxe v ČR připravena?  

Otázkám zapojení umělé inteligence (AI) a fungování digitálního řešení sporů v krajních případech se samozřejmě věnujeme. Využívání umělé inteligence jako „soudce“ přitom ještě není běžným jevem. Proto také značný rozruch vzbudil např. kolumbijský soudce Juan Manuel Padilla působící v karibském městě Cartagena, který rozhodoval případ způsobu hrazení zdravotní péče pro autistické dítě. Soudce pro své rozhodnutí použil chatbot ChatGPT, který pomocí umělé inteligence dokáže automaticky generovat odpovědi na různá témata. Konečný rozsudek odpovídal rozhodnutí chatbotu a vyvolal pobouření mezi dalšími soudci, kteří se proti rozhodování za použití podobných aplikací vymezují. Naproti tomu předseda Nejvyššího soudu Spojených států amerických, John G. Roberts, na otázku, zda si dovede představit den, kdy bude umělá inteligence využívána i v soudnictví odpověděl, že „to je den, který již nastal“. Jde zřejmě o začátek revoluce, která promění náš pohled na právo, soudy a spravedlnost. Jestli je na to tuzemská právní praxe připravena, na to budeme hledat odpověď. 

Jak bude vypadat harmonogram řešení projektu v následujících letech? A máte již stanovený řešitelský tým?  

Pro řešení projektu máme přesně stanovený harmonogram. Pracujeme na odborných článcích, současně jsme zahájili práce na monografii, která bude hlavním publikačním výstupem projektu. Na podzim budeme organizovat první workshop, a to k prezentaci dosud získaných výsledků provedeného výzkumu. I v dalších letech plánujeme v tomto formátu pokračovat. Co se týče řešitelského týmu, jde o šestičlenný mladý a perspektivní soubor, jehož členové se na předmětnou problematiku dlouhodobě zaměřují. Naší předností jsou zahraniční zkušenosti, také přesah do soudní praxe, jedna z kolegyň pak působí v Akademii věd ČR. Již v posudcích návrhu projektu byla skladba týmu hodnocena velmi pozitivně. 

Zmínil jste, že jste již zahájili práci na monografii. Mohl byste popsat, jak bude publikace vypadat?  

Monografii, která bude shrnovat výsledky celého našeho výzkumu, plánujeme ve třetím roce řešení projektu, s tím, že budeme usilovat o její vydání v některém ze zahraničních nakladatelství. Měla by rozvíjet dílčí publikační výstupy členů řešitelského týmu, z nichž některé budou rovněž cizojazyčné. Přes uvedené jsme si zároveň dobře vědomi, že primárně je třeba cílit na české právní prostředí a české odborné publikum, protože právě v něm chceme navrhovat změny směrem k využití digitálních technologií v civilním sporném procesu. 

Budete v rámci projektu provádět experimenty?  

Provádět experimenty, alespoň prozatím, v plánu nemáme (smích). 

Zúčastníte se také konferencí?  

Ano, s aktivní účastí na konferencích počítáme. Bez prezentace výsledků výzkumu a následné diskuse, je, alespoň se domnívám, obtížné, ne-li nemožné, dospět ke stanovenému cíli projektu. Proto se s řešitelským týmem plánujeme účastnit nejen domácích, ale rovněž zahraničních konferencí, např. mezinárodní konference Umělá inteligence a právo konající se letos v červnu v portugalské Braze, či mezinárodního sympózia Právo, obchod a ekonomika, které se každoročně koná se na Štrbském plese na Slovensku, a které se v jedné ze sekcí zaměřuje na oblast inovací a moderních technologií v právu. Kromě toho uskutečníme zahraniční cesty na univerzity v Hamburku, Lovani a Lucemburku. S tamními zástupci jsme již v kontaktu, při svých výjezdech s nimi chceme debatovat a čerpat ze zkušeností, které v dané oblasti mají. 

Autor rozhovoru: 

BcA. Pavel Nesit, redaktor oddělení komunikace a vnějších vztahů