O stipendiu SYLFF, ICT právu a doktorském studiu s dr. Janou Soukupovou

Dr. Jana Soukupová, interní doktorandka katedry právních dovedností, získala v loňském roce prestižní stipendium SYLFF. Na naší fakultě se působí v rámci sekce ICT práva a vede několik přednášek. ICT právu se věnuje od dob svých studií na právnické fakultě v Oslu. V současné době píše dizertační práci na téma: Acces to Digital Assets („přístup k digitálním aktivům”). V práci se zabývá právním rámcem „věcí“, které existují online.

Dovolte mi, abych Vám pogratuloval k získání prestižního stipendia SYLFF, o kterém v našem rozhovoru budeme hovořit. Rád bych se Vás ale nejprve zeptal na Vaše studium na PF UK. Na jaké katedře nyní působíte? 

Působím v rámci Sekce ICT práva (Information and Communication Technologies - v češtině informační a komunikační technologie, pozn. red.), kde jsme čtyři. Formálně spadáme pod katedru právních dovedností. Nejsme však samostatná organizační složka. Výuku si organizujeme sami a katedru využíváme spíše v administrativních záležitostech. 

V současné době tedy studujete doktorské studium?  

Ano, jsem ve třetím ročníku doktorského studia. Vedu několik přednášek v rámci ICT předmětu, konkrétně jde o předměty ochrana dat, ICT právo soukromoprávní a v letním semestru právo nových technologií.

Co Vás přivedlo k nynějšímu zaměření, tedy technologie a právo?  

Kdysi jsem byla na Erasmu v Oslu, kde jsem absolvovala předmět, který se zabýval právem a technologiemi. Jednalo se pro mě do té doby o něco zcela nového, co jsem nevěděla, že jde spojit dohromady. Nejvíce mě tenkrát zaujalo spojení práva a umělé inteligence. Po návratu domů jsem se začala zajímat, zdali se na PF UK vyučuje něco podobného. 

A co jste tehdy zjistila?  

Tenkrát zde byl v zásadě jeden volitelný předmět, který vedl můj současný školitel dr. Zdeněk Kučera z katedry právních dovedností. Dále je v České republice pouze brněnská právnická fakulta, která vyučuje ICT právo. Tam mají přímo ústav práva a technologií. Kolegové z Brna tento obor posunuli na opravdu vysokou úroveň, lze říct že na evropskou. Pořádají konference, vedou vlastní časopis atd. Nicméně za ty roky se zlepšila situace i na naší fakultě, nyní se tomuto oboru na PF UK věnuje více lidí a je zde i více předmětů, nicméně vývoj je pomalý. 

Mohla byste říct, co všechno do tohoto oboru spadá? Věřím, že nezasvěcený člověk si představí věci jako internet, dezinformace.  

Ano, to tam patří také. V předmětu ICT právo soukromoprávní je velká část semestru zaměřena na nelegální obsah online a na odpovědnost poskytovatelů platforem jako je Facebook nebo Instagram. Nicméně do oboru spadá třeba i taková banální věc jako elektronická kontrakce, softwarové smlouvy nebo elektronické podpisy. Dále určitě ochrana osobních údajů. V neposlední řadě bych zmínila kyberkriminalitu.  

Lákalo Vás, že tento obor může mít velký ohlas a využití v blízké budoucnosti?  

Určitě, byť se zatím tento obor nedá moc studovat, tak věřím tomu, že po něm brzy bude velká poptávka. Přeci jen společností, které pracují s technologiemi je čím dál více a kyberprostor je již otázka dneška nikoliv budoucnosti.  

To je opravdu moderní. Takže Vás nelákaly klasické právní obory jako např. ústavní právo?  

To zrovna vůbec (smích). Byť klasické právní obory s ICT právem souvisí a zrovna rovina základních lidských práv je v něm obsažena.  

Mohl bych se Vás zeptat na Vaši dizertační práci? Vy na ní pracujete třetím rokem? A další otázka se týká již zmíněného stipendia SYLFF. Je tomu tak, že SYLFF podporuje studenty doktorského studia při psaní dizertační práce? Mohla byste o stipendiu prozradit více? 

O stipendium SYLFF (Sasakawa Young Leaders Fellowship Fund, pozn. red.) jsem se ucházela loňský rok na jaře. A získala jsem jej na období od října 2022 do září 2023, avšak je zde možnost jej prodloužit na celý další rok. Toto stipendium je určeno právě na můj výzkum. Filozofie stipendia je taková, že má doktorandovi zajistit takové finanční prostředky, aby se na psaní práce mohl co nejvíce soustředit a nemusel být zaměstnán na celý úvazek. Japonské stipendium také slouží k obstarání literatury, účasti na konferencích, na jazykové certifikáty a v neposlední řadě i uskutečnění zahraniční stáže.  

To je vlastně i povinnost v rámci stipendia?  

Ano, původně stipendium fungovalo tak, že bylo určeno pouze na zahraniční cestu. Nyní slouží k pokrytí jak zahraničního pobytu, tak finančních nákladů souvisejících s prací na výzkumu/dizertační práci. Ale samozřejmě byť je stipendium velmi štědré, tak někteří držitelé při něm stále částečně pracují, neboť při současné inflaci a ekonomické situaci to ani není jinak možné. Velkou část stipendia navíc pohltí právě náklady na zahraniční cestu.  

Předpokládám, že i Vy pracujete.  

Pracuji, ale ne na plný úvazek.  

Takže teď máte doktorandské stipendium, stipendium SYLFF a práci. Ale bylo by teoreticky možné vystačit si pouze se stipendii?  

Bylo by to hraniční. Kupříkladu kdybych byla pouze v ČR, tak ano, avšak zahraniční stáž na několik měsíců vezme větší část ze stipendia, tudíž by to opravdu nebylo jednoduché. 

A japonské stipendium činí 12,500 dolarů?  

Ano, v přepočtu zhruba 300 000 Kč.  

Co pro Vás vlastně bylo hlavní motivací získat toto prestižní stipendium? Práce na dizertaci nebo cesta do zahraničí?  

Já jsem určitě chtěla absolvovat studijní cestu do zahraničí. U nás na PF UK je to navíc taková nepsaná povinnost, že by měl doktorand podniknout výjezd do zahraničí. Ze začátku jsem nevěděla o jaké stipendium se jedná, až při bližším zjišťování jsem usoudila, že by byla škoda něco takového nezkusit. Na stipendiu mě navíc lákalo, že dává studentovi volnost.  

A ptala jste se svých spolužáků, zdali něco o stipendiu ví? Nebo respektive, zdali je více Vašich kolegů, kteří jej získali?  

Je jich více. Dr. Lukáš Lev Červinka z katedry ústavního práva a Mgr. Zuzana Löbling z katedry právních dějin.  

Dozvěděl jsem se, že nadace podporuje vedle zajímavých témat i studenty s vůdčím potenciálem. Mohla byste tenhle bod přiblížit? 

Ano, to je pravda. Cílem japonské nadace není jenom podporovat studenty v tvorbě dizertační práce, ale studenty s „leadership potenciálem”. Vlastně i samotná práce musí mít společenský přesah a studenti pak musí být schopni výsledky své práce předávat dál. Tedy osobnost uchazeče o stipendium je velmi důležitým kritériem.  

A když jste se hlásila, dělali s Vámi členové nadace online rozhovor? Tedy chtěli Vás vidět? 

Ne, já jsem soutěž podstoupila pouze v rámci univerzity.  

Považuji za skvělé, že po získání takového stipendia nemusíte tvořit novou práci, ale můžete se naplno věnovat tématu své doktorské práce.  

Ano, mám štěstí, že se teď mohu rok až dva věnovat dizertaci.  

Mohla byste tedy prosím svoji práci přiblížit? Jaký je název? Prozradíte?

Acces to Digital Assets. Dalo by se to přeložit jako „přístup k digitálním aktivům”. V práci se zabývám právním rámcem „věcí“, které existují online. Zní to velmi abstraktně, ale jde o to, že čím dál více předmětů nebo hodnot mají lidé ve virtuální podobě, ve které je také konzumují a využívají. Tyto věci, předměty si sice předplácejí, ale nevlastní. Kupříkladu filmy byly dříve na fyzických nosičích a dnes se stahují, až do té podoby, že si předplácíme různé streamovací a obdobné služby. A já ve své práci řeším, co si o tomto stavu věcí právo myslí a jestli je na to připraveno. Také chci řešit, kam nás to posouvá z hlediska nějaké digitální ekonomiky a zdali se nevytrácí nějaké původní koncepty, jako je vlastnictví a jestli je to dobře, špatně nebo ani jedno. A nejedná se jen o hudbu, filmy, knihy, které jsou v databázích, ale i naše účty na sociálních sítích nebo emaily. Ty totiž pro nás mají význam, hodnotu, ale jsou opět něčím, k čemu nemáme práva a mohou nám být kdykoliv smazána. V podstatě se tedy zabývám věcmi, které jsou online a k nimž jsou naše práva nějakým způsobem limitována a jednostranně daná ze strany poskytovatele. 

A budete ve své práci řešit i filozofii tohoto fenoménu? Tedy, že nám brzy s nadsázkou řečeno nebude nic patřit, protože vše bude online?  

Určitě bych za sebe neřekla, že nám nic nebude patřit. Je ale jisté, že více a více věcí bude ve virtuální podobě, technologický vývoj k tomu směřuje. Co se týče filozofie této problematiky, tak určitě se jí budu zabývat, protože je to, dá se říci, takový výchozí bod pro mou práci. Chci se ale také zabývat virtuální realitou a metaverse, byť to jsou koncepty, které mi nejsou úplně sympatické, ale jsou to projekty, do kterých se masivně investuje. Tedy odpověď na Vaši otázku je ano. Ráda bych se zabývala i tím, jak se společnost přemisťuje do online světa a jak s tím právo bude pracovat a zdali instituce, které máme v právu, s tím mohou pracovat, anebo se musí zakládat nové instituce a obory. 

To je opravdu skvělé, že se touto problematikou budete zabývat. Tak doufám, že budete chránit influencery a megastar na sociálních sítích, těch je totiž nejen v ČR tisíce. Dále bych se Vás chtěl zeptat, ve kterých periodikách jste publikovala?  

Publikovala jsem v brněnském časopise „Masaryk University Journal of Law and Technology”, který je anglicky. A dále jsem publikovala v časopise „Právník”, který vede Akademie věd České republiky. Obě periodika jsou online.  

A kdybyste měla poradit Vašim kolegyním a kolegům, proč zažádat o stipendium SYLFF?  

Pokud se chtějí opravdu naplno věnovat dizertační práci, tak je toto stipendium jasná volba. Poskytne Vám jednak finanční prostředky a můžete podniknout stáž do zahraničí. Samozřejmě se můžete zúčastnit i mnoha konferencí. Dále je to určitá flexibilita, protože tohle stipendium není tak přísné, co se týče administrativy a kontrol. Jednoduše řečeno po Vás pouze chtějí, at' si svoji práci naplánujete a splníte. 

A je to tak, že nabídka stipendií je natolik pestrá a je těžké si z nich vybrat, nebo je tomu naopak?  

Nabídka podle mě není moc pestrá. Na univerzitě je právě SYLFF, které nabízí poměrně velký finanční obnos. Dále GA UK (Grantová agentura Univerzity Karlovy, pozn. red.), kde jsou menší finanční prostředky a docela velká administrativní zátěž. O dalších možnostech, přiznám se, nevím.

A jak hodnotíte doktorské studium celkově? Nebo co byste doporučila kolegyním a kolegům v nižších ročnících?  

Doporučila bych vybrat si téma, které je bude opravdu bavit. Myslím si, že není důležité mít o všem jasno hned v momentě, kdy se hlásí. Stačí si vybrat obor, který je baví a následně zúžit na téma, které je zajímá. 

A vy jste věděla hned od začátku, jakým tématem se budete zabývat? A kdy jste se vlastně pro studium doktorátu rozhodla?  

Věděla jsem, že bych se chtěla zabývat ICT právem. Při vybírání konkrétního tématu už to bylo složitější, zajímalo mě totiž vícero věcí. Také záleželo na komunikaci s mým školitelem. ICT právo je poměrně široké a některá témata velmi populární. Tudíž v tom oboru píše mnoho lidí a po diskuzi s mým školitelem jsem jej tedy zúžila na téma, které není tak frekventované. A co se týče studia doktorátu, tak k tomu jsem tíhla vlastně vždy, pocházím totiž z akademické rodiny. Lákalo mě tedy akademické prostředí, kariéra a chtěla jsem mít možnost vyučovat.  

Je ambicióznost při studiu doktorátu důležitá? 

Určitě je a bez ní to nejde. Ale to je potřeba asi v každém oboru, když v něm chce být člověk dobrý. 

A je v právních profesích hodně právníků s Ph.D.?  

Jestli hodně, to nedovedu posoudit. Ale soudci, advokáti či notáři s Ph.D. titulem existují.  

Já tu otázku spíše směřuji tak, jestli v dnešní době studenti nepovažují Ph.D. za jakýsi standard. Zdali nemají pocit, že kdysi byl magisterský titul něco jako v dnešní době právě doktorát a zdali tedy právě z tohoto důvodu nepokračují v postgraduálním studiu.

To si zrovna nemyslím. Naopak v právních profesích vyšší akademický titul tak velkou roli nehraje.  

Mnohokrát Vám děkuji za zodpovězení otázek a to nejen těch, které souvisí s prestižním stipendiem SYLFF, které jste získala. Přeji Vám mnoho úspěchu.  

Děkuji moc.  

Rád bych na závěr čtenáře a především studenty interní formy doktorského studia PF UK informoval o novém výběrovém řízení stipendijního programu SYLFF. Více se dozvíte na webu UK, případně na Facebooku SYLFF UK.

Autor rozhovoru: 

BcA. Pavel Nesit, redaktor oddělení komunikace a vnějších vztahů