Monografie autorů z naší fakulty získaly ocenění v soutěži UK

Čtyři monografie, jejichž autoři působí na naší fakultě, získaly ocenění v Soutěži vysoce kvalitních monografií na UK.

Ocenění získali dr. Marek Dvořák, doc. Kateřina Eichlerová, prof. Jan Kuklík a prof. Michal Tomášek.

Hlavním cílem Soutěže je podpora autorů vysoce kvalitních monografií a jejich mateřských fakult či dalších univerzitních součástí. Soutěž vysoce kvalitních monografií tak svým charakterem doplňuje stávající systém přidělování institucionálních prostředků vysokým školám a jejich součástem. Hodnocení nejvýznamnějších monografií UK v daném období dvěma jedenáctičlennými odbornými komisemi (komise pro lékařské a přírodní vědy a komise pro humanitní a společenské vědy) tak jasně stanovuje standardy i úroveň náročnosti pro jednotlivé typy publikací, které si činí nárok být považovány za klíčové ve svých vědeckých oborech.

Všem oceněným autorům a autorce srdečně gratulujeme.

Kompletní výsledky Soutěže monografií UK najdete ZDE.

Oceněné monografie

DVOŘÁK, Marek. Rekognice osob v trestním řízení. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Leges, 2022, 352 s. ISBN 978-80-7502-532-6.

Kniha se věnuje rekognici osob v trestním řízení, která představuje komplexní a multidisciplinární problematiku velmi náročnou a procesně křehkou z hlediska řádné realizace. Zahraniční výzkumy přitom prokazují, nakolik nebezpečným až fatálním se může stát i dílčí pochybení pro nevinné osoby, dostanou-li se do hledáčku orgánů činných v trestním řízení jako možní pachatelé.

Monografie usiluje o ucelenou kritickou analýzu rekogničního úkonu nejen z pohledu kriminalisticko-taktického a trestněprávního, ale i psychologicko-forenzního. Autor předkládá řadu námětů ke zvýšení přesnosti a spolehlivosti znovupoznávacích procedur, přičemž se záměrně nevyhýbá ani problematikám kontroverzním.

Kupříkladu tak pléduje za výslovné zakotvení rekognice prázdné do trestního řádu či se detailně věnuje komparaci vzájemně rozporných zahraničních výzkumů porovnávajících rekogniční procedury simultánní, sekvenční, eliminační či wildcard, a to s možnými konsekvencemi pro náš právní řád. Opomenuta není ani plánovaná rekodifikace trestního práva procesního či náměty na provádění znovupoznávacích procedur za pomoci nejnovějších IT technologií.

EICHLEROVÁ, Kateřina. Zastoupení podnikatele. Právní monografie. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2022, 423 s. ISBN 978-80-7598-286-5.

Předkládaná publikace pojednává o problematice zastoupení podnikatele, zaměřuje se na tzv. výlučné zástupce podnikatele, za něž označuje ty zástupce, kteří mají úzkou vazbu na obchodní závod a které jiná osoba než podnikatel k zastoupení využít nemůže. Výlučnými zástupci podnikatele jsou prokurista, vedoucí odštěpného závodu a obecný obchodní zmocněnec. Ač jsou všichni zákonem upravení výluční zástupci podnikatele upraveni na různých místech občanského zákoníku, autorka je zkoumá společně,
protože společné rysy u nich převažují nad těmi znaky, které je od sebe navzájem odlišují.

V úvodních kapitolách (první a druhá) se autorka věnuje úvodu do problematiky zastoupení podnikatele a zabývá se jeho vývojem od 2. pol. 19. století po současnost.
V této pasáži jsou vymezeny základní pojmy (např. zástupčí oprávnění a jeho složky, generální a zvláštní obchodní zmocněnci). Tuto část knihy uzavírá vymezením základní charakteristiky výlučných zástupců podnikatele, čím se odlišují od ostatních zástupců (odlišení obchodních a neobchodních zmocnění), co je pro ně shodné a co naopak odlišné. Autorka dospívá k závěru, že všichni výluční zástupci podnikatele jsou smluvními dobrovolnými zástupci podnikatele. Ohledně všech výlučných zástupců platí, že jimi může být jen fyzická osoba, vnitřní poměr zástupce a podnikatele pro zastoupení nehraje roli, jejich zákonem vymezený věcný rozsah zástupčího oprávnění všech může být zvláštním zmocněním rozšířen, žádný z nich není pouhým "strojem na podpisy". Shodně se jich dotýká úprava zákonného omezení, střetu zájmů i zjevného a skrytého překročení zástupčího oprávnění. To, co výlučné zástupce podnikatele primárně odlišuje, je zákonem rozdílně vymezený věcný rozsah zástupčího oprávnění.

Rozdíl mezi protokolovanými zástupci podnikatele (prokuristou a vedoucím odštěpného závodu) a obecnými obchodními zmocněnci spočívá dále v (ne)účinnosti vnitřních omezení vůči třetím osobám; u protokolovaných zástupců vnitřní omezení vůči třetím osobám účinná nejsou, u obecných obchodních zmocněnců jejich účinky navenek nejsou vyloučeny. Působení principu materiální publicity v plném rozsahu se prosadí jen ve vztahu k zástupcům povinně protokolovaným v obchodním rejstříku a ohledně nich obligatorně zapisovaných skutečností. V dalších partiích knihy tyto předestřené závěry podrobně argumentuje.

KUKLÍK, Jan. Příběh československé ústavy 1920. II, Ústava a její proměny v meziválečném období. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2022, 670 s. ISBN 978-80-246-5115-6.

Významný právní historik Jan Kuklík se ve své rozsáhlé odborné činnosti věnuje i otázkám československé ústavnosti, a to zejména v první polovině 20. století. Badatelské znalosti k tématu zúročil v této knize, která je pokračováním první části jeho opusu, věnovaného problematice přijetí a aplikace československé ústavy v letech 1918–1948.

Druhý díl se v obsáhlém pojednání věnuje inkorporaci idejí ústavní listiny, přijaté 29. 2. 1920, do konkrétních oblastí politického a společenského života v československém státě.

V prvních částech textu se Kuklík zaměřuje na konstituování hlavních pilířů státní moci – legislativní, exekutivní a soudní. Tyto kapitoly, v nichž jsou pojednána témata jako ustavování obou komor Národního shromáždění, výsledky voleb a fungování volebních modelů ve vztahu k přepočtu mandátů, formování jednotlivých vlád a koaličních seskupeních, debata o pravomocích prezidenta republiky, jsou zdařilou sondou nejen do problematiky ústavněprávního uspořádání státu, ale také do peripetií politického života meziválečné republiky. Tématem jsou zde také reflexe ústavněprávních diskusí ze strany vrcholných zástupců tehdejší politické elity, které jen dokládaly fragmentaci politické scény, jež byla charakteristickým rysem prvorepublikové demokracie. S ohledem na význam politických stran v prvorepublikovém systému pak v této části knihy autor obšírně vysvětluje i problematiku jejich právního postavení, které doznalo proměny, a to zejména v souvislosti s krizí parlamentní demokracie ve 30. letech.

Co se týká soudní moci, lze vyzdvihnout zejména pasáže věnované málo známému fenoménu Ústavního soudu v soudním systému první republiky. V kontextu multinárodního charakteru státu a rozvinuté sociální stratifikace země sleduje Kuklík také další sféry, do nichž byly implikovány zásady nového ústavního pořádku, a to v rámci nabývání občanství a občanských práv a povinností a obecně interakce občana a státu či obce, stejně jako v přijímání nové legislativy v rámci pozemkové reformy, nebo branné povinnosti, ale i důležitých atributů kulturní a národní identity v souvislosti se svátkovou a festivitní praxí a její ritualizací na státní úrovni. Významnou pozornost zde také autor věnuje
i přípravě odluky církve od státu, která nakonec nebyla z politických důvodů realizována.

V závěrečných pasážích textu autor zúročil své hluboké znalosti menšinové tematiky a obsáhle se v nich věnuje tématům minoritního zákonodárství, např. v rámci uplatňování jazykového zákona, menšinového školství, projednávání menšinové problematiky ve Společnosti národů a v posledních letech prvorepublikového státu i otázkám nového národnostního státu. Sleduje výrazné štěpící konfliktní linie nejen na česko-německé ose, ale i v rámci dalších národnostních menšin, stejně jako v kontextech česko-slovenského vztahu.

Kuklíkova kniha představuje velmi důkladný rozbor problematiky recepce a adaptace československé ústavy do konkrétních oblastí politického a veřejného života,
a to na základě zevrubného studia relevantních pramenů i literatury, na bázi právněhistorické analýzy rovněž představuje velmi zasvěcený a obsáhlý vhled do problematiky vývoje politického uspořádání. Publikace může posloužit jako důležité odborné vodítko pro dnešní ústavněprávní debaty v České republice, např. k tématu volebního modelů
či pravomocí prezidenta republiky. Nominace je odůvodněna nesporným přínosem, který má toto dílo nejen pro obor právních dějin, ale i pro současnou právní praxi.

TOMÁŠEK, Michal. Právo na Hedvábné cestě. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2022, 359 s. ISBN 978-80-246-4970-2.

Po Hedvábné cestě proudily po celá staletí do Číny evropské komodity jako sklo, objevy v geometrii či astronomii, ale také křesťanství nebo právní učení. Z Číny se k nám dostávalo samozřejmě hedvábí, ale i jejich skvělé vynálezy: papír, střelný prach, kompas, papírové peníze nebo třeba nudle. Leckdy přišly z Číny také choroby, které dokázaly Evropu paralyzovat.

Kniha právníka a sinologa Michala Tomáška není jen o vzájemném působení právních kultur, ale i duchovních a vědeckých hodnot. Prostřednictvím Hedvábné cesty byla čínská společnost ovlivněna buddhismem, ale také islámem. Číňané na suchozemské Hedvábné cestě působili na Tibet, Střední Asii nebo Mongoly, po námořní trase Hedvábné cesty se později do Číny dostávali Evropané. Autor sleduje, do jaké míry byly v Číně jednotlivé evropské národy úspěšné, přičemž neopomíjí ani českou stopu. Dnešní Číňané se rádi zhlížejí ve své skvělé tisícileté historii, a tak kniha přináší odpovědi na mnohé otázky aktuálního vývoje Číny, včetně jejího projektu Nové Hedvábné cesty. K názornosti díla přispívá množství ilustrací a více než tři desítky map.

Nominace je odůvodněna tím, že srovnávací interpretace dálněvýchodního práva s právním systémem kontinentální Evropy či právním systémem angloamerickým není možná bez pochopení historických souvislostí, k čemuž předkládané dílo nesporně přispívá. Výjimečná kvalita monografie byla oceněna v r. 2023, kdy získala Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu.