Lékařské posudky v pracovním právu - dizertační práce, za kterou získal doc. Martin Štefko titul "doktor věd"

Čerstvý držitel vědeckého titulu “doktor věd” doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D., DSc., se ve své dizertaci zaměřil na právní význam lékařských posudků v pracovním právu. Zkoumal právní odpověď pro řešení situace, kdy zaměstnanec může pracovat s omezením či nemůže pracovat vůbec. Vědeckým výstupem je odborná monografie, která podrobně analyzuje právní význam lékařského posudku. To je totiž jeden z nástrojů pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neboť úkolem poskytovatelů pracovnělékařských služeb je zajistit, aby práci nekonaly osoby, které k tomu nemají odpovídající zdravotní způsobilost.  

Lidské zdraví je soustavným výkonem práce ovlivněno, stejně jako má na něj vliv i život mimo práci. Zaměstnanec prodává svůj volný čas a svou energii za sjednanou či stanovenou mzdu. Stane-li se pro výkon práce zdravotně nezpůsobilým, pak pracovní právo nabízí zaměstnavateli několik způsobů, jak tuto situaci řešit. Klíčové je si však uvědomit, že zákonodárce rozlišujeme mezi tzv. pracovním zdravím zaměstnance a obecným zdravím zaměstnance. Podle toho, co je příčinou zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance, liší se i následně finanční zajištění, které pracovní právo zaměstnanci nabízí. 

Význam výzkumu? 

Počet smrtelných úrazů v ČR nemá za období posledních deseti let klesající tendenci. Přepočtený počet usmrcených zaměstnanců v důsledku pracovních úrazů na 100.000 zaměstnaných osob je v ČR 2,59, zatímco v Německu a ve Velké Británii je 0,78. Počet usmrcených zaměstnanců je v tedy ČR 3,3 krát větší než ve Velké Británii nebo v sousedním Německu.  

Pokud by v ČR bylo BOZP na úrovni Německa nebo Velké Británie bylo by v roce 2018 statisticky namísto 123 usmrcených zaměstnanců, usmrceno pouze 37 osob v důsledku pracovního úrazu. Pokud by v ČR bylo BOZP na úrovni Německa nebo Velké Británie za posledních 18 let by v ČR nedošlo ke 2 670 smrtelným úrazům a mohlo být žít 1.866 osob.  

Předmět výzkumu 

Výzkumný cíl pak souvisí s tezí: „Nehoda není náhoda“ a jak uvádí T. Neugebauer: „Pracovní úraz je důsledkem nezvládnutí řízení.“ Nefunguje-li řádně systém posuzovaní pracovní způsobilosti zaměstnance, pak nabízím náměty de lege ferenda, který lze zvýšit jeho efektivitu. Dlužno dodat, že takto k tomu přistupuje též inspekce práce a judikatura správních soudů, která výskyt pracovního úrazu považuje za důkaz porušení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 

Publikovaná dizertace tak s ohledem na zvolený výzkumný cíl měla vlastně dvě etapy vývoje.  

Protože se jedná o dílo, které vznikalo na základě aplikačního výzkumu, bylo prvotním cílem vytvořit jistou vědomostní základnu, která by byla využita nejen pro další legislativní práce v tomto směru, ale též metodické a organizační ze strany státu.   

Druhý cíl bylo zkoumat právní povahu lékařského posudku týkajícím se zdravotní způsobilosti zaměstnance i ve světle nové právní úpravy a analyzovat, jak funguje přezkum lékařských posudků. 

Jak ale souvisí zdravotní způsobilost zaměstnance s pracovní úrazovostí?  

Nejčastější příčinou pracovních úrazů je špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko ze strany usmrcených zaměstnanců. Do této statistické kategorie se řadí nedostatek osobních předpokladů na straně zaměstnance, čímž se mimo jiné rozumí i zdraví zaměstnance. “Dle mého výzkumu k újmám na zdraví dochází též proto, že zaměstnanec koná práce, pro které zdravotní způsobilost nemá,” míní doc. Štefko 

K čemu je lékařský posudek? 

Zaměstnavatel nesmí prověřovat zdraví zaměstnance, proto právo zaměstnavateli ve stanovených případech ukládá využívat služeb poskytovatele pracovnělékařských služeb. Poskytovatel za tím účelem vydá lékařský posudek, který ve většině případů zaměstnavatel i posuzovaný zaměstnanec akceptují. V menšině případu ovšem na posudkovém závěru shoda zaměstnance a zaměstnavatele není, pak nastává prostor pro „rozsouzení“ případu. Podle okolností konkrétního případu může např. dojít ke skončení pracovního poměru právě na základě lékařského posudku, který zaměstnanec zpochybní. Jedná-li se o tento případ, pak soud obvykle nechá k návrhu zaměstnavatele či zaměstnance zpracovat znalecký posudek, na jehož základě rozhodne. Předmětný lékařský posudek je považován za tzv. jiný důkaz, se kterým se znalec seznámí, nicméně vázán jím není.  

Jaké jsou základní problémy posudkové péče v oblasti pracovního práva? 

V současné době ukazuje bohužel celá řada případů, že počet poskytovatelů pracovnělékařských služeb nestačí potřebám zaměstnavatelů, a to jak kvalitativně, tak kvantitativně. Existují však rovněž výjimečné případy několika zaměstnavatelů, jejichž vlastní či sdílená pracoviště jsou nadstandardně vybaveny a obsazeny o dokážou bez problémů vyřešit i velmi sporné případy. Finanční náročnost takovýchto pracovišť je ovšem pro normálního zaměstnavatele i normální lékaře příliš vysoká. “Já osobně tak vidím nutnost pro intenzivnější plnění organizační role státu, který by měl zaměstnavatelům nabídnout administrativně jednodušší a právně jistější způsob posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců,” uvádí k řešení problému doc. Štefko. 

Využití práce a mezinárodní ohlas 

Práci pro své potřeby využilo především Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Části práce byly následně publikovány v Německu (Max Planck institut v Mnichově), v Polsku (Wyższa Szkola Humanitas w Sosnowcu) a ve Velké Británii (Cambridge Scholars publishing a St Antony's Series Oxford, Springer). 

Tezi o dobrozdání potvrdil v rozsudku uveřejněném na úřední desce Nejvyšší soud dne 2. září 2021, když označil právní názor Krajského soudu v Brně o tom, že se jedná o správní rozhodnutí za nesprávný. 

Slovo závěrem 

Martin Štefko bere udělení titulu DSc. jako výzvu pro další vědeckou práci. Svou erudici by však také rád využil při tvorbě koncepčních dokumentů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Shodou okolností byl v nedávné době jmenován ministrem práce a sociálních věcí řádným členem Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Jedná se o čestnou funkci. Na svém prvním zasedání rada vlády pak zvolila Martina Štefko předsedou zvolen předsedou Stálého výboru č. 4 pro sociálně zdravotní problematiku a národní dokumenty BOZP.  
 

Přejeme hodně úspěchů v další práci!