Jak české soudy rozhodují o výživném

Projekt Legal Data Hub přináší novou studii Jak české soudy rozhodují o výživném. 

Autorky jsou Magdaléna Řeháková a Kateřina Krsňáková.

V této studii autorky ukazují nejprve základní popisné statistiky výše výživného v České republice a jejich vývojem od roku 2013 do r. 2021 s využitím informací ze statistických listů o jednotlivých soudních případech. Mediánová výše výživného určeného soudem v čase roste, v roce 2021 dosáhla částky 3 500 Kč hrazenou povinnými otci a částky 1 800 Kč hrazenou povinnými matkami, což znamenalo 12,5% mediánového příjmu otce a 10,6% mediánového příjmu matky. Výživné v závislosti na počtu vyživovaných povinností klesá, a dosahuje v mediánu v r. 2021 od 3 500 Kč za první dítě do 1 000 Kč za čtvrté dítě.

Ve druhé části autorky porovnávaly výše skutečně uloženého výživného v roce 2021 s výživným vypočteným podle pravidel doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti z r. 2022 Soudy v mediánu ukládají o 16 % nižší výživné, než by předpokládala doporučující tabulka MSp. Rozdíl byl zjištěn také při porovnání skutečně uloženého a doporučeného výživného podle pohlaví povinného, věkové kategorie oprávněného a podle příjmových kategorií povinného.

Jednou z možných interpretací velkého rozdílu u nejnižší příjmové kategorie povinných (s příjmem do 13 tisíc Kč), kdy soudy ukládaly v mediánu povinným výživné vyšší, než by doporučovala tabulka, může být dodatečné zhodnocení potenciálního příjmu nebo majetku povinného, jehož konkrétní zjištěné hodnoty nejsou ve statistických listech zaznamenávány; nebo jinak zohledněná vyšší životní úroveň povinného. Rovněž zapojení povinného do péče o dítě není v dostupných datech vhodně zaznamenáno.

Rozdíly mezi skutečnou a doporučenou výší výživného se systematicky liší mezi okresními soudy a tyto rozdíly nelze přičíst rozdílné výši příjmů v okrese.

Celá studie dostupná zde.