Úvodní soustředění prvního ročníku aneb co se dělo letos ve Štědroníně

„Je mi ctí přivítat vás na úvodním seznamovacím kurzu prvního ročníku v tomto, pro právnickou fakultu významném, týdnu - nejenom, že Slavie postoupila do Ligy mistrů, ale fakulta také získala novou akreditaci pro studium,“ vítal prof. Kuklík účastníky fakultního seznamováku, který se stejně jako rok před tím konal ve Štědroníně v posledním srpnovém týdnu. Pedagogové a studentští organizátoři připravili prvákům nabitý program skládající se z ochutnávek předmětů, které je na fakultě čekají, oblíbených sportovních aktivit a více či méně oblíbených seznamovacích her.

Seznamovací kurzy pro první ročníky mají na právnické fakultě dlouhou tradici. Do roku 2015 však bylo jejich pořádání čistě v rukou jednotlivých fakultních spolků. Před čtyřmi lety se zrodila tradice nová a po jejich bok se zařadilo úvodní „prvácké“ soustředění pořádané Pracovní skupinou pod odborným vedení paní proděkanky Marty Chromé. Fakultní seznamovák je ze své podstaty akcí masovější (kapacita účastníků je 200 studentů na jeden běh) než seznamováky spolkové. To ale události rozhodně neubírá na kvalitě. Spíše naopak. 

Studenti mají na výběr z daleko většího spektra nových tváří, čímž se exponenciálně zvyšuje šance, že poznají osobu „stejné krevní skupiny“, a vztah spolužák-spolužák tak přeroste v přátelství „na život a na smrt“. Navíc díky široké organizátorské základně složené ze studentů vyšších ročníků mohou účastníci do začátku svého studia získat cenné rady starších, třeba jak zvládnout zápis předmětů a nezbláznit se, který studijní materiál je vhodný jako příprava na tu kterou zkoušku, jak je to s Erasmem či co se například skrývá pod výrazy „kreditový polštář“ nebo „multidimenzionální fenomén“. A kdo by snad na srdci měl už i dotazy odborně právní, může využít širokého prostoru pro konzultaci s přítomnými pedagogy, neboť doktoři, docenti i profesoři ve Štědroníně zůstávají i poté, co skončí svá oficiální vystoupení. 

Pár statistických údajů do začátku… Fakultní seznamovák se konal již počtvrté, letos s rekordní účastí 383 studentů celkem. Byť nás samozřejmě takový zájem těší, ostatní rekreanti v areálu byli již potěšeni méně, zejména v noci. Když jsme ale našim spolurekreantům připomněli známé moudro, že po tmě se přece seznamuje nejlépe, probíhaly zbylé večery již ve vzájemné symbióze. Co naplat, seznamování je náročná a často hlasitá činnost, navíc seznamovák trvá jen čtyři dny, tudíž nebyl čas ztrácet čas.

Pro velký zájem probíhal seznamovací kurz ve dvou bězích a samozřejmě by ho nebylo možné zvládnout bez spolupráce se zaměstnanci fakulty, kteří se svých rolí ujali s plným nasazením. Co se týče pedagogického zastoupení, mezi stálice patří prof. Jan Kuklík, doc. Marta Chromá, doc. Jan Wintr, doc. Karel Beran, dr. Jan Šejdl, dr. Jiří Šouša, dr. Marek Antoš, dr. Miroslav Sedláček, dr. Jan Urban. Své poprvé pak zažili doc. Radim Boháč, dr. Jan Grinc a Mgr. Anna Hejzlarová. Velkou podporou byli rovněž zástupci IT oddělení a místním sportovištím tradičně kralovali Mgr. Radek Jenček, Mgr. Michal Mrtka, Bc. Kristina Bertošová, Mgr. Jana Müllerová, Mgr. Petr Hejnic, Mgr. Daniel Simmer.

Vzhledem k již zmíněnému počtu studentů stála před organizátory řada nelehkých úkolů. Jak zařídit, aby se téměř dvě stě lidí alespoň jakž takž seznámilo? Jak si poradit s omezenou kapacitou „přednáškových“ místností, které rozhodně nepřipomínají naše milované collegium maximum, ale spíše collegium minimum? Jak dosáhnout toho, aby se všichni (čti organizátoři) v klidu najedli, aniž by místní „menza“ připomínala úl plný zuřivých včel? Řešením byla zelená a taky červená, žlutá a modrá, tedy léty prověřené dělení studentů do týmů podle barev. Dle barevné příslušnosti vyráželi účastníci na jednotlivé aktivity, a to je i vysvětlení, proč program seznamováku připomínal duhu. Tím se předešlo zmatku, protože základní barvy, na rozdíl od čísel, rozezná každý budoucí právník. 

Přistoupíme-li k vrcholu seznamování, tedy nočnímu programu, první večer patřil hromadnému zahřívání, druhý večer bylo na programu noční překvapení, a konečně večer poslední, jenž byl zasvěcen individuálnímu zahřívání. Pod těmito abstraktním názvy se konkrétně skrývá táborák s kytarou a zpěvem, do kterého se kromě studentů zapojili i profesionální kytaristé z řad pedagogů (doc. Boháč a Mgr. Jenček), kteří po našem naléhání hráli Stánky – (ne)oficiální hymnu Pracovní skupiny - každou hodinu, za což jim tímto velmi děkujeme. A kdo by se snad bál ohně, mohl táborák vynechat a namísto toho se utkat s novými spolužáky v populárním pub kvízu, který prověřil komplexní znalosti v oblasti kultury, politiky/historie, přírody a zbytkové kategorii různé.

Vzhledem k tomu, že noční překvapení musí zůstat překvapením, nemůžeme samozřejmě přímo prozradit, co se pod tajemným názvem skrývá. Abychom však alespoň částečně čtenáři zprostředkovali atmosféru programu druhého večera, který je mnohými skromně nazýván nezapomenutelným, pokusíme se ho popsat alespoň nepřímo. V rámci „nočního překvapení“ se účastníci vydávají na dobrodružné putování lesy kolem Orlíku, přičemž na ně na trase kromě klíšťat číhají i nástrahy v podobě právních i neprávních, fyzicky i psychicky náročných úkolů. 

Individuální zahřívání pak probíhá na tanečním parketě, protože co by to bylo za seznamování bez pořádné diskotéky… Výběr skladeb měli na starosti hudební specialisté z členských řad pracovní skupiny a v play listu byste našli mix všech hudebních žánrů a interpretů od Jarka Nohavici, přes Jirku Macháčka, Karla Gotta, ABBU, až po nejnovější hity jedenadvacátého století. Na parket se tak pustily i stydlivější povahy, protože při takových hitech mají chuť tancovat i židle! 

A mysleli jsme i na milovníky kultury. V zásadě každý večer byl na programu jeden filmový kousek s právním přesahem. Pro případ, že by snad nároční filmoví diváci nebyli s výběrem promítaných titulů spokojeni, zašli jsme ještě dál. Druhý běh byl okořeněn improvizačním divadelním představením souboru Poločas nápadu pod vedením absolventa PF UK Jana Formánka, nejen výborného divadelníka, ale rovněž jednoho ze zakladatelů Pracovní skupiny pro propagaci.

Úvodní soustředění prvního ročníku se od rána do večerních až nočních hodin neslo v duchu dobré nálady, přátelské atmosféry a pozitivních ohlasů ze strany účastníků. Slovy jednoho z nich: „Vyrážel jsem na seznamovák s nemalými očekáváními, která byla i přesto překonána. Nejen zábavnými hrami, především noční bojovkou, která mě uchvátila a vysvlékla - nejednou, ale také úžasným organizačním týmem, který se o nás staral někdy až s mateřskou láskou a neposledně i získáním důležitých informaci o studiu mnohdy zábavnou formou.“ Doufáme, že s podobnými pocity odjížděli k domovům i ostatní prváci. 

Jak říká prof. Kuklík, každý správný proslov má být buď vtipný, nebo krátký, a proto se už tato reportáž, jež si kladla za cíl stručně zpravit čtenáře o průběhu letošního seznamovacího kurzu, chýlí ke konci. Pro finální zhodnocení si s dovolením vypůjčíme slova paní proděkanky Marty Chromé. O té prof. Kuklík ve své úvodní uvítací řeči mj. prohlásil: „bez ní bychom tady nebyli, nebo byli úplně jinde a ... bloudili“. Její slova jsou tedy pro závěrečnou tečku jako stvořená. „Jak byste zhodnotila první běh, paní proděkanko?“ „Já bych řekla, že byl dobrej.“ 

Karolína Drachovská a Petra Vávrová