Úspěch v soutěži IUS et SOCIETAS
Úspěch v soutěži IUS et SOCIETAS
Cena IUS et SOCIETAS je udělována za eseje obsahující nejzajímavější podněty, pohledy a otázky týkající se role práva a justice ve společnosti. V letošním ročníku výrazně uspěli doktorandi naší fakulty Jakub Drápal, Jan Exner a Vladimír Lajsek. Všem oceněným gratulujeme!
1. místo: Jakub Drápal
Vysoký počet vězňů v České republice je způsoben nikoli tím, že posíláme do vězení mnoho lidí, ale na velmi dlouho. Jeden z důvodů dlouhých trestů jsou kumulující se tresty odnětí svobody, kdy soudci dlouho nechtějí uložit nepodmíněný trest odnětí svobody, ale jakmile jej uloží, tak jsou odsouzeným zároveň nařízeny a přeměněny i dříve uložené dosud nevykonané tresty. Tato práce ukazuje četnost a dopady takovéto kumulace a detailně formuluje pravidla (jako první práce i v světovém měřítku), jak by měly být ukládané tresty pachatelům, kteří jsou odsuzováni za trestný čin, který spáchali až po odsouzení za dřívější trest, ale přitom dosud nevykonali trest uložený za dřívější trestný čin.
2. místo: Jan Exner
Téma: Fixed Sanction Framework in the World Anti-Doping Code: Can Hearing Panels Go below the Limits?
Může orgán rozhodující o porušení antidopingových pravidel snížit sankci zákazu činnosti pod dolní hranici sazby stanovenou Světovým antidopingovým kodexem? Zatímco český trestní zákoník tuto možnost soudu explicitně přiznává, Světový antidopingový kodex o ní mlčí. Rozhodující orgány ukládají sportovcům a dalším osobám sankce za doping v rámci pevně stanovené sazby, která logicky omezuje jejich možnost plně zohlednit při stanovení konkrétní délky zákazu činnosti všechny okolnosti případu a poměry obviněného. Režim pevných sankcí je projevem harmonizace antidopingových pravidel, kterou považuji za legitimní cíl v rámci celosvětového boje proti dopingu. Zároveň se domnívám, že ve většině případů umožňuje Světový antidopingový kodex ukládat přiměřené sankce. Tu a tam se však objeví případy, které jsou vzhledem k jejich okolnostem nebo poměrům obviněného zvláštní a pevně stanovená sazba sankce se na ně nehodí. Jak by měl rozhodující orgán postupovat v takových případech, kdy by i dolní hranice sazby byla nepřiměřeně přísná? Co si počnout v případech takových mezer v právu? Ve své esejí tvrdím, že orgán rozhodující o porušení antidopingových pravidel má právo snížit sankci zákazu činnost pod dolní hranici pevně stanovené sazby, pokud by její použití bylo nepřiměřeně přísné a nápravy obviněného lze dosáhnout i sankcí kratšího trvání. Nesouhlasím s tím, že taková flexibilita by nutně vedla k ohrožení harmonizace antidopingových pravidel a související rovnosti sportovců nebo porušení principu právní jistoty. Naopak si myslím, že takový přístup by představoval další důležitý krok na cestě k souladu sankcí za doping se zásadou přiměřeného trestu.
3. místo (společně s dalšími dvěma účastníky): Vladimír Lajsek
Téma: Kritické zamyšlení nad ustanovováním soudců v ČR
Příspěvek se zabývá procesem ustanovování soudců v ČR. Nejprve jsou probírány předpoklady pro ustanovení do funkce soudce z pohledu soudobého historického vývoje a právní úpravy de lege lata. Následuje kritická analýza záměrů ministerstva spravedlnosti na změnu celého systému. Rozebírána je např. instrukce ministra Roberta Pelikána o postupu při výběru kandidátů na funkci soudce a postupu při předkládání podnětů ke jmenování do funkce soudce, a to včetně otázek její možné ústavní nekonformnosti. Dále je hodnocen vysoce aktuální návrh změny zákona o soudech a soudcích, jenž má dosavadní systém ustanovování soudců zcela proměnit. Autor se zde zamýšlí nad možnými negativními dopady na motivaci uchazečů o funkci soudce či na zvažování kariéry v justici ze strany absolventů právnických fakult. Autor se domnívá, že cestou ke zlepšení justice je zejména zavedení transparentního výběru nových soudců, omezení rozsáhlé kreační pravomoci předsedů krajských soudů a zrušení věkové hranice 30 let pro jmenování soudcem.
Kompletní výsledky a další oceněné texty je možné najít na stránkách soutěže.
