Mezinárodní den žen ve znamení Mužského práva

Dne 8. března se na Právnické fakultě univerzity Karlovy uskutečnila série přednášek autorek připravované knihy Mužské právo. Mezi desítkami návštěvníků nebyli jen studující, ale i hosté z řad veřejnosti. Akce se uskutečnila k příležitosti mezinárodního dne žen.

Ženy se berou za svá práva
Mezinárodní den žen je svátkem s kořeny hluboko ve 20. století, kdy se ženy začaly masově brát o uznání svých občanských a politických práv. Nejprve v roce 1907 na mezinárodním sjezdu socialistických žen ve Stuttgartu, kde ženy požadovaly udělení volebního práva a o rok později, v roce 1908 v New Yorku v USA, kde se sešly tisíce žen, které kromě volebního práva požadovaly též zkrácení pracovní doby a zvýšení mezd. Od té doby se pak ve Spojených státech začal slavit poslední únorovou neděli „Národní den žen.“ V Evropě byl Den žen zaveden o dva roky později, až nakonec v roce 1975 vyhlásila Organizace spojených národů 8. březen celosvětovým mezinárodním dnem žen.

Projekt a kniha Mužské právo
Přestože mnohá z práv, o které ženy v průběhu 20. století usilovaly, byla právně zakotvena jako univerzální a tudíž garantována všem bez rozdílu pohlaví, faktické rovnosti mezi pohlavími nebylo dosud dosaženo. Na to, že současné nastavení našeho právního řádu nemá stejné dopady na ženy a muže, upozorňuje projekt „Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální?,“ který založila ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Dle ní „jen otevřená diskuse, spravedlivě nastavená pravidla a jejich férová aplikace otevírají možnosti svobodného rozhodování každé lidské bytosti tak, aby si opravdu každá mohla jít svou vlastní cestou za štěstím.“

Feministická kritika mužského práva 
V rámci nedělní série vystoupení členek autorského kolektivu Mužského práva získali hosté vhled do šesti otázek z celkových 44 uspořádaných v knize do devíti tematických oblastí. Právnička a socioložka Pavla Špondrová představila feministickou kritiku práva jako teoretické východisko celé knihy. Advokátka Adéla Hořejší hovořila o porodnickém násilí, na což navázala též Lucie Hrdá, která sdílela své zkušenosti advokátky obhajující mj. oběti sexuálního a domácího násilí. Vědkyně Katarína Šipulová se zabývala fenoménem tzv. revenge porn, právnička Zuzana Fellegi hovořila o Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (tzv. Istanbulská Úmluva). V závěru socioložka Marína Urbániková hovořila o zastoupení, resp. podreprezentaci žen v právních profesích.

Závěr
Přestože kniha Mužské právo vyjde až v měsíci dubnu u nakladatelství Wolters Kluwer, již nyní lze navštívit web projektu http://muzskepravo.cz/ a jeho twitterový účet. Na webové stránce lze nalézt příběhy a citáty, jimiž jsou uvozeny texty v knize, jež jednoduše ilustrují konkrétní zraňující situace, jimiž se pak autorky a autoři zabývají ve svých kapitolách. Spolu s příběhy jsou dostupné medailonky celého autorského kolektivu.

Zuzana Andreska